Jaro je v plném proudu a byl čas, se po dlouhé zimě podívat s dětmi do nějaké zoo. Tentokrát jsme si vybrali Zoo Jánose Xantuse ve městě Győr, na severu Maďarska. Důvod byl jasný, zoo v Budapešti jsme viděli minulý rok, a Győr je dalším „dostupným“ městem, který není na druhé straně republiky.
Trocha historie….
Začátky této zoo sahají až do roku 1967, kdy byl 1. května předán městu„ Kultúrní park 1. máje“ , který měl dvě části: zoologickou zahradu a zábavní park..
Úkolem Zoologické zahrady byl ze začátku představení místních divokých a domácích zvířat a vzdělávání v tomto směru. V polovině 70. let zde přivítali první exotická zvířata. Od té doby se zahrada pořád rozrůstá a modernizuje. Pod dnešním názvem funguje od roku 2009.
Ale zpět do přítomnosti….
Naše aktuální návštěva se konala v pondělí, počasí nám přálo a počet návštěvníků byl zanedbatelný, díky tomu, že byl pracovní den a velikonoční prázdniny ještě nezačaly. Dvěma slovy; ideální podmínky 😊
Na místo jsme dorazili kolem poledne, samozřejmě nám děti usnuly těsně před příjezdem, tak jsem tak chvíli počkali na parkovišti, pak rychlá svačina a hurá na prohlídku.
Některá zvířátka se teprve probouzela, jiná již byla v plné síle.
V sestavě 3 dospělý a 4 děti nám návštěva trvala, včetně pozdního oběda tak 5 hodin.
Jako první nás přivítali paviáni a afričtí divocí psi. No přivítali……řekněme, že měli zrovna polední siestu a moc si nás nevšímali…tak jsme pokračovali dál….až jsme přišli k vratům, které šli otevřít…
Bylo fajn se projít mezi zvířaty bez jakékoliv bariéry. Vstup do velkého oploceného prostoru byl přes branku a rázem jsme se ocitli mezi srnkami a daňky, které jsou už evidentně zvyklé na lidi a vůbec se nebojí. Nebyla tam mezi námi žádná bariéra, kromě vytaženého lana, ale ten určuje koridor pouze pro lidi, zvířata se dle toho vůbec neřídí. Takže pozor na zvířecí trusy na chodníku 😊
Jako největší zajímavost musím vypíchnout bílého lva, bílého tygra
a hlavně tapíra, který není jen tak běžně k vidění v zoologických zahradách.
Tapíři se řadí mezi savce, dorůstají do délky 1,7-2m s váhou 150-250 kg, Jsou býložravci a rodí jedno mládě po 335 až 439 dnech březosti. Špatně vidí, ale mají vynikající čich, díky kterému snadno objeví jídlo a odhalí nepřítele. Jsou velmi dobrými plavci ne jenom nad, ale i pod vodou. Přes den hlavně odpočívají a jsou aktivnější v noci. Mláďata jsou první půlrok – co se zbarvení srsti týče – podobná spíše mláďatům divokých prasat, než rodičům. Ve volné přírodě se vyskytují hlavně v Jižní Americe.
Jak jsme pokračovali dál v prohlídce, narazili jsme na nový, upravený prostor se sezením u tučňáků. Při komentovaném krmení je určitě fajn tam posedět. Můj dvouletý syn se tady zasekl asi na půl hodiny a fascinovaně koukal jak hejno plave sem a tam. Přiznám se, že mi to vůbec nevadilo, bylo příjemné posedět chvíli na sluníčku, užít si ten klid bez davů lidí. Poslouchat jak tučňákům žblunká voda a v dálce křičí opice…
Je čas na oběd….
Kolem třetí jsme měli většinu zvířátek prohlídnutých a přirozeně nás, dospělé táhlo k občerstvení a děti zase chtěly na hřiště. V areálu je jenom jedno místo, kde můžete posedět a dát si něco na zub, a to hned u vchodu. ( Nevím, zda je to strategicky dobré umístnění, ale je fakt, že před pár lety byl vchod ještě jinde)
Nabídka se skládá převážně ze smažených jídel a burgerů…prostě rychlé občerstvení. Takže pokud se stravujete zdravě, doporučuji si jídlo vzít sebou. V zadních prostorách vedle toalet najdete také místnost pro maminky s malými dětmi, kde se dají miminka přebalit a nakojit. Příkrmy vám rádi ohřejí v bufetu nebo u pokladny.
Jediná věc, co bych vytkla je umístnění výběhu koz a oslů hned vedle posezení, takže pokud je špatný směr větru tak jsou občas cítit a při jídle to není zrovna příjemné.
Ale zase je fajn, že hřiště je také hned vedle, a zatímco si po oběde vychutnáváte kávu, děti se tam můžou vyřádit.
Po obědě jsme si ještě prohlídly ptáky a plazy a pomalu zamířili na parkoviště.
Děti utahané ale spokojené, plné zážitků, každé si našlo svoje oblíbené zvíře. Rodiče najezení a taky spokojení, že strávili den smysluplně… řekla bych, že si tam každý přišel na své 😊
Pokud sem zavítáte o víkendu nebo o letních prázdninách, můžete se těšit na:
– komentované krmení (Kalandozoo) Byli jsme zde již před pár lety a moc se mi to líbilo. Tenkrát jsme měli štěstí a potkali jsme ošetřovatelku u komentovaného krmení opic a kromě nás s ní nikdo k dalšímu výběhu nepokračoval, takže jsme ji měli jenom pro sebe. Trochu jsme se cítili jako VIP hosté 😊
Postupně jsme s ní prošli prakticky celé zoo, protože měla několik zastávek a u každého výběhu nám řekla něco zajímavého.
– Zoo show, kde vám představí některá domácí i exotická zvířata, které si na konci můžete i pohladit. Tuto atrakci rozhodně nevynechejte.
Obojí sice probíhá v maďarském jazyce, ale překlady se již připravují a budou k dispozici v tištěné formě u koordinátorů.
-Také vás čeká naučná stezka z období dinosaurů, kterou otevřeli letos v dubnu
Programy pro letošní rok:
- 29. 5. Den dětí
- 26. 8. Noc zoologických zahrad (možnost večerních prohlídek)
- 8.10. posvěcení zvířat
- 30-31.10. Halloween (slavnostní ukončení sezony)
Na závěr pár praktických informací:
- Od česko- slovenských hranic je to tak 1,5 hod. cesty autem
- V zoo lze platit hotovostí, kartou a eurem
- Parkováni před areálem je zdarma
- Otevírací doba:
Od 1. ledna do 28. února: 10:00 – 16:00
Od 1. března do 30. března: 10:00-18:00
Od 31. března do 30. září : 10:00 – 19:00
Od 1. října do 31. října : 10-00 – 18:00
Od 1. listopadu do 30. listopadu : 10:00-17:00
Od 1. prosince do 1. ledna : 10:00 – 16:00
- U některých zvířat jsou popisky také ve slovenském a anglickém jazyce, zatím ne u všech, (budou postupně doplňovat)
- Webové stránky: Home (zoogyor.com)
Více tipů kam se ještě podívat, když už tady budete najdete v mém ebooku, který chystám.
Můžete se také přidat do mé uzavřené FB skupiny Křížem krážem po Maďarsku, kde najdete nekonečný zdroj inspirací a sami můžete přispět vlastními zkušenostmi do probíhajících diskuzí. Těším se na vás!
Pomáhám lidem, které láká poznávání a objevování krásných, zábavných míst po celém Maďarsku, ale mají určité obavy z jazykové bariéry a z neznámých vod. Mým cílem je tyto strachy odbourat a vzbudit chuť a odhodlání objevovat krajinu, která je relativně blízko a přesto daleko… Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu.
